Býval jsem student. Bylo to špatně, protože mě živila dělnická třída a já nechtěl vstoupit do komunistické strany abych jí to nehynoucí věrností oplatil.
BAD Boy? Toni Verd
Pak jsem byl chvíli vědec. Bylo to taky špatně, protože přišel plyšák a tehdy ještě neprofesor a neprezident, nicméně revolucionář a ministr financí Klaus pravil, že vědce živí podnikatelé, jelikož ti vydělávají peníze, jsou motory společnosti, a vůbec, víc takových Kožených. Podnikatelé mě ovšem živili dost blbě, poněvadž jsem záhy musel vědu opustit, neb z aspirantského platu nešlo uživit ženu, natož pak ještě dvě děti.
Zatímco se kolem mě prohnali poklusem bývalí komunisti, tedy vlastně podnikatelé, v honbě za majetkem v privatizaci, jejímuž principu oni celkem dokonale rozuměli, zatímco já koukal jako telátko, stal jsem se úředníkem. Malé město, slušný plat, slušný byt, o rodinu postaráno. Ale zase špatně, vždyť úředník je parazit, kterého ze svých daní platí úplně všichni. Fuj. A navíc jsem měl zcela mylný pocit, že úředník je od toho, aby dohlížel na dodržování zákonů.
Tak dobrá, následovaly volby a byl ze mě místostarosta, takže politik. Špatně. Politik je přece zloděj, korupčník, obecně postava odporná, kor tak dlouho po revoluci. A opět dvakrát špatně, protože jsem žil v bludu, že postačí dělat dobře svou práci, měřitelným způsobem se starat o obecní blaho a výsledek se dostaví. Dostavil. Začal jsem překážet podnikatelům a díky jejich dotacím do „kultury“ jsem výrazně prohrál další volby.
Takže jsem si řekl, dobrá, budu tedy podnikat, podnikatel je na tom nejlépe. Zase špatně. Podnikatel je svině, která dře z kůže pracující lid, shání pro lid práci, o kterou lid nestojí, a dává lidu malý plat. A kupuje si drahý auta, parchant, a za prachy lidu jezdí na drahé dovolené. Kromě toho je podnikatel obtížný hmyz, který neustále s něčím otravuje nějaké úředníky, navrhuje politikům blbosti, případně otravuje vědce s hloupými otázkami. A ke všemu, jak podnikatel stárne, peníze přestanou být všechno, začne být podle svých původních sklonů moc tolerantní, smířlivý a mírumilovný. A to je špatně, protože to se potom krachuje, takže je lepší, dokud se daří předat všechno novým, mladým, „ti se nezakecají“.
Tak jsem teď zase politik. A je to pořád špatně. Beru moc peněz, jezdím pořád tím autem, které jsem si koupil jako podnikatel, tedy drahým, jezdím pořád na drahé dovolené, jako jsem jezdil předtím.
Otázka zní, kdy to bude DOBŘE?
