Když dva dělají totéž ještě to nemusí být to samé, ani když to dělají ve stejné firmě a podle stejného pracovního postupu. Vlastně to nakonec může být úplně jiné...
Dangermain
Všimli jste si, jak na některých fast foodech v Česku obsluha dává hranolky? Kovovými nasýpátkem vám naplní sáček, který drží mezi palcem s ostatními prsty tak, aby se úplně nerozevřel, přebytek oklepne zpět do zásobníku a takto naplněný sáček vám dá na tác.
Na západ od našich hranic mívají zaměstnanci jinou techniku. Sáček buď položí na dlaň a opřou o prsty nebo ho uchopí že stran a naběrátkem do ně hranolky našťouchnou k prasknutí, případně ještě dosypou a na tác jich dostanete někdy i dvakrát tolik než v Čechách.
Nikdy jsem nepochopil, proč tomu tak je. Mzda zaměstnanců „mekáče“ nebo čehokoli jiného na množství ušetřetřených hranolků nijak nezávisí. Cena porce je kalkulovaná tak, že žádné šetření, jak by řekl jistý profesor ekonomie, opravdu, ale opravdu není třeba. Tak proč?
Jediné vysvětlení které mě napadá je, že to je zase nějaký trik ala pan Napakunk, co lepil bláto na brambory v televizní pohádce Strašidla z vikýře. Že by tento fiktivní velikán české ekonomiky porazil i zevrubné a vyčerpávající pracovní postupy franchisy McDonald´s?
