Je třeba vyhubit bolševíky

Ten titulek jsem si vypůjčil z diskuse pod článkem o invazi nepůvodních druhů do české přírody. Diskuse oscilovala mezi nezájmem o téma a přezíravost k ekologům, kteří se tímto problémem zabývají až po překlopení do politiky. Jen pár lidí mělo osobní zkušenost s některým z druhů uvedených v článku. Takže je to problém nebo není?

Tak třeba bolševník velkolepý. Žiji v regionu, kde je tato rostlina, původem z Kavkazu, opravdu přemnožená. Na vlastní kůži vím, jaké to je, když se potřísníte šťávou z této rostliny a zasvítí vám na to slunce. Velké, bolestivé mokvavé puchýře, potom léze, jizva a pigmentové skvrny, prostě zážitek k popukání. Viděl jsem děti, které, nikým nepoučeny, si z dutých stvolů dělaly foukačky. Věřte tomu, že to opravdu není nic moc.
Bolševník do Čech kdysi dovezl do zámecké zahrady v Kynžvartu zahradník knížete Metternicha jako cosi unikátního a ozdobného, pravděpodobně z londýnské Kew Gardens. Staří zahradníci věděli, že je třeba včas odstranit okolíky se semeny, aby se rostlina nikam nešířila, i když je podezírám, že hlavně nechtěli, aby vzácnost měl ještě někdo jiný, než pan kníže. Po druhé světové válce ale nový režim knížatům ani zahradám moc nepřál, a tak bolševník utekl a dodnes se nekontrolovaně šíří krajinou. Pokud bude ponechán osudu, zabere časem všechny vhodné biotopy a přirozené biocenózy změní k obrazu svému. On se totiž snáší jenom se stejnými „parchanty" jako je sám - kopřivy, svízele, některé trávy. Není ovšem velký problém ho zlikvidovat a z krajiny vytlačit, jeho „nezničitelnost" je pouze mediální kachna.
Bolševník pochází z Ruska a jeho rozšíření nepřímo zavinil nástup komunismu. Tak si vezměme ještě jednoho čerstvého ale stejně nepříjemného hosta, kterým je norek americký. Ten pro změnu pochází ze Severní Ameriky a k jeho šíření přispělo spíš tržní hospodářství. Dostal se ve větší míře do přírody z ekonomicky nevýhodných (dokud je o kožky zájem chováme, když není, chov zrušíme) nebo špatně zajištěných chovů (kde se moc šetří na nákladech, zvířata utíkají). Na své cestě krajinou tato elegantní šelmička likviduje cokoliv co jde sežrat. Pravou pohromou je pro norka evropského, kterého vytlačuje z krajiny.
Co mají zmíněný Rus - bolševník a Američan - norek společného? Tyto druhy se vyvíjely v úplně jiných podmínkách, v úplně jiné společnosti. Jsou proto agresivnější než druhy běžné v evropské přírodě, mají větší ekologickou valenci (jejich optimální podmínky pro život jsou širší) než domácí druhy. Nejsou sami, takový je i plzák španělský, rak signální a další.
Co tedy s nimi? Likvidovat nebo ne? Na toto téma je spousta studií, vede se řada diskusí. Myslím, že zcela zbytečně. Na planetě přece nemáme nic cennějšího než život ve všech jeho širokých a bohatých projevech. Ochrana biodiverzity by proto měla být základním imperativem dneška. Jestliže vytlačíme z krajiny bolševník, jenom tím napravíme svou chybu. Bolševník se k nám sám nedostal, krajinu jsme jím doslova zasvinili my. Totéž v bleděmodrém je s norkem americkým a rakem pruhovaným nebo tím odporným plzákem španělským, kterého mám plnou zahradu. Rozšíření těchto druhů není důsledkem přírodního vývoje a přirozené konkurence. Běžné místní druhy stojí za to zachránit a uchovat, neznám větší ztrátu, než zaniklý druh, ochuzení genofondu. Bolševník velkolepý velmi dobře prosperuje tam, kam patří a v české krajině nemá co dělat. Totéž platí i pro ostatní invazní druhy. Tady se nestavíme proti přírodnímu vývoji a výběru, tady jenom napravujeme vlastní chyby a uklízíme po své nedbalosti. Tedy, zatím neuklízíme, jenom žvaníme.