Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Češi Čechům

21. 09. 2011 7:33:00
Chyby hledáme často někde jinde, protože je to jednodušší. Mohou za to Němci, Rakušané... ale přitom jsme většinou jejich příčinou my sami...

Před několika měsíci se mi dostal na stůl případ skutečně odpudivého zacházení se zaměstnanci jedné konkrétní provozovny jednoho konkrétního řetězce. Vyhrožování, vydírání, nátlak, vyhazovy pod vykonstruovanými záminkami, zkrátka nechutností nejhoršího kalibru. Bez ohledu na to, že jsem nemohl věc řešit, protože nikdo nechtěl svědčit, byl všeobecný závěr "co si to tu ti Němci dovolují, to by doma nemohli". Jenže pravda je taková, že české zaměstnance německého řetězce šikanovali Češi. Ne že by ve vedení tohoto koncernu byla nějaká zlatíčka, ale vnitřní politika je neústupná. Z minulosti znám případ, kdy se podobného chování dopustil německý ředitel české pobočky koncernu a byl centrálou v Německu odstraněn tak rychle, že si sotva stačil sebrat věci ze stolu. Takže žádní Němci, ale Češi Čechům.

V mém oblíbeném časopise redaktorka popisovala nepříliš úspěšný pokus supermarketu koupit salát. Salátu našla jen shnilý a nikdo se s ní moc nebavil. Z obchodu nakonec odcházela bez salátu s rukou umazanou od shnilé zeleniny. V závěru článku praví, že už do žádné prodejny dotyčného rakouského řetězce nikdy ani nevkročí a podivuje se, že víc než dvacet let po nástupu tržního hospodářství si tento řetězec u nás něco takového dovolí. Ale na paní redaktorku se přece také vykašlali čeští zaměstnanci tentokrát rakouského řetězce. Nedoplnili zeleninu, neuklidili shnilé svinstvo, neodpověděli řádně na dotaz, nesdělili kdy bude zboží opět k dispozici. Zcela jistě v rozporu s vnitřní směrnicí prodejny, na to dám ruku do ohně. Dotyčný řetězec totiž nemá zájem o opatlanou a naštvanou redaktorku, má zájem o její peníze a se zaměstnanci, kteří ho o tyto peníze připravují, by se hbitě vypořádal. Stačilo by, kdyby si byla postižená zapsala datum a čas incidentu, případně jména a poslala je se stížností na centrálu. Zase tedy žádní Rakušané, ale Češi Čechům.

Zmíněné případy mají jedno společné. Hledáme chybu někde, kde není, malinko to okořeníme nacionalismem a dovoláváme se nějaké, naprosto libovolné vrchností, která nás má ochránit. Máme ve zvyku nadávat na poměry místo na konkrétní šlendrián konkrétních lidí. Než abychom si přiznali, že naši vlastní lidé se neumějí nebo nechtějí slušně chovat nadáváme radši na „Němce“ nebo kohokoli jiného. Odvykli jsme si chtít za své peníze kvalitu a na toho, kdo se jí domáhá koukáme skrz prsty s pocitem že nepatřičné otravuje. Jenže když nám vrchní v hospodě přinese studenou polévku, žádný politik ani žádný úřad nám nepomůže. Buď jí sníme nebo ho s ní vyhodíme a necháme si přinést teplou. Rozhodnutí je jen a jen na nás.

Autor: Pavel Poc | středa 21.9.2011 7:33 | karma článku: 16.80 | přečteno: 1309x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Marek Valiček

Radši dojedou domu zpocená, než pozvracená!

"Asi si budu o Jéžíška přát k vánocum nějakou tu kouzelnou zaklínací hůlku a pak ten brajgl kolem nás vysmejčim."

22.11.2017 v 9:00 | Karma článku: 12.78 | Přečteno: 310 | Diskuse

Libuse Palkova

Mateřství jako služba Bohu

Myslíte že úloha matky, a vše co mateřství obnáší, je srovnatelné s povinnostmi a prací třeba takového katolického kněze? Na tuhle myšlenku mě přivedla nedávná diskuze na zdejším blogu

22.11.2017 v 8:12 | Karma článku: 8.88 | Přečteno: 272 | Diskuse

Jarka Jarvis

Země šusťáků

Zajímalo by mě, co to poslední dobou znečišťuje vzduch, že se pořád chce někdo od někoho odtrhávat: Katalánsko od Španělska, Quebec od Kanady, Skotsko od Británie. Zřejmě nikdy neslyšeli o Svatoplukovi, a jeho prutech.

22.11.2017 v 7:28 | Karma článku: 7.15 | Přečteno: 229 | Diskuse

Helena Vlachová

O dobrých lidech mezi námi

Sdělovací prostředky nás zahlcují především negativními zprávami. Jako by nestačilo, že je venku mlha, prší a rychle se stmívá...

22.11.2017 v 6:02 | Karma článku: 8.45 | Přečteno: 194 | Diskuse

Pokorná Mirka

Zákony profesora Parkinsona platí,

napadá mě často. Naposledy, když jsem slyšela o jednání nově zvolené poslanecké sněmovny. Parkinson bylo skutečné jméno skutečného profesora.

21.11.2017 v 15:19 | Karma článku: 15.88 | Přečteno: 546 |
Počet článků 38 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1805
RNDr. Pavel Poc, poslanec Evropského parlamentu http://www.pavelpoc.cz


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.