Vrtěti prasetem
Jenže dávno neexistuje žádná skutečnost, pravda nebo realita. Pravda je to, co bylo v televizi. Vzpomněl jsem si na oblíbený film Vrtěti psem. Válka s Albánií byla nebo nebyla, podle toho co zrovna odvysílala televize. I v našem případě, co na tom, že realita je jiná, nic se nedělo a neděje. Prostě Evropská unie nám bere zabíjačku, přece to dávali v televizi.
Domácí zabíjačka v celé řadě evropských zemí povolena odedávna a stejně tomu je i v České republice. To, co je na dojemných obrázcích pana Lady, které ukazoval pan redaktor v televizi, je domácí zabíjačka. To znamená domácí porážka zvířete s následnou přípravou pokrmů a surovin jako maso, sádlo a další.
Teď se ale s trochou nadsázky podívejme "za zrcadlo" Ladových obrázků. Někdy kolem čtvrté ráno prase vyvlečou dva chlapi z chlívka. Prase kvičí a řve, protože dobře ví, co ho čeká. Dva nebo víc lidí musí řvoucí a vzpouzející se zvíře držet. Je třeba ho omráčit pak střelit porážecím zařízením do hlavy. Pokud jsem byl řezník amatér a nešika k tomu, omráčil jsem ho špatně nebo střelil vedle, zvíře sebou mlátí na dvorku, krvácí a řve. Pokud bylo dobře omráčené a dobře střelené, tak sebou jen tak trochu škube. Sousedi, naštvaní hlukem po ránu, na mne zavolali Martu Kubišovou. Nedivím se, kdyby to bylo naopak, zavolal bych ji taky. Ale jedeme dál a zvíře se musí vykrvit. Jednak kvůli kvalitě masa, jednak protože přece budeme připravovat prdelačku, krvavou tlačenku a jelita. Mňam mňam, ale rozhodně ne teď. Teď tedy naopak fuj fuj, protože musíme přivázat zvíře za nohy na vrátek, vytáhnout ho na horu aby viselo hlavou dolů a podříznout. Teče hodně, ale vážně hodně krve do připravených necek nebo lavoru. Přítomné rozespalé děti brečí, nebo zvrací. Jednak jsme jim právě zabili oblíbence Pašíka, jednak mám ruce kompletně od krve, nebo pokud sebou prase ještě škublo, mám od krve všechno. Krev se musí míchat, aby se nesrazila. Začínají akutně chybět lidi, protože děti už nejsou co bývaly a míchat krev prostě nechtějí. Když je prase vykrveno, musím ho vyvrhnout. Začnu ho tedy párat, vyvalí se na mě všechny vnitřnosti. Začínám chápat, jak hrozná byla první světová válka. Koneckonců prý jsou vepřové vnitřnosti velmi podobné lidským. Smrdí to neuvěřitelně a pozvracely se i všechny ostatní děti a některé přítomné ženy. Musím pokračovat? Tak dobrá, není problém. Manželce a sousedce dávám do ruky smradlavá střeva, ze kterých jsem předtím vytlačil neuvěřitelně páchnoucí kejdu, s tím, že je mají jít vyprat, abychom mohli dělat tlačenku, jitrničky a další dobroty. Obě ženy stereo zvrací, a střeva mám vzápětí namotaná kolem krku. Mezitím kamarád pozvaný na zabíjačku odmítá drhnout z opařeného prasete štětiny a zbytky hnoje. Od prvního ovaru nás pořád ještě dělí hodiny hnusné a těžké práce. Manželka mezitím vyplňuje rozvodové papíry a balí dětem kufry se slovy, děti, s takovým řezníkem žít nebudeme. Tohle udělal Pašíkovi, co by udělal nám. A dost.
No a teď mi povězte, jaký úchyl by tohle všechno provozoval na veřejnosti? Vyvléct na plac živé zvíře, tam ho mlátit palicí, zabíjet porážkovým zařízením, podřezávat, chytat krev, vyklopit před dav zapáchající střeva ..... fuj tajbl, Taliban hadr!
Dobrá zpráva je, že tohle na veřejnosti dělat nikdo nemůže a hlavně, nikdy ani nemohl. Prase se podle zákonů starších než Vy nebo já poráží buď doma, nebo na jatkách (krátce v jedné verzi bylo také "na místě k tomu určeném", což ovšem samozřejmě nebyla náves). Žádná Evropská unie ještě ani neexistovala a už to bylo zakázané! Jestli to někdy někdo dělal, že by veřejně před lidmi zabíjel zvířata mimo své hospodářství, tak vždycky porušoval zákon, a to zákon ryze český. Taková je realita.
Česká veřejnost protestuje proti hnusným rituálním náboženským porážkám koz nebo slepic, odmítá doma zabíjet vánočního kapra a teď bude tvrdit, že česká tradice je dělat podobný hnus veřejně zvířeti chytřejšímu než pes a velkému jako člověk? To je ale nesmysl, viďte! Ale televize nebo noviny nám klidně vnutí Ladovy obrázky (jsou o něčem jiném) okoření je trochou nacionalismu a euronenávisti a my budeme jako slepí protestovat. Budeme ohnivě bojovat proti někomu, kdo za to vůbec nemůže kvůli věci, kterou vůbec nechceme dělat. Paráda.
Protože co je to, co chceme dělat? Chceme si koupit půlku prasete nebo dvě, pozvat známé, nakoupit spoustu piva, pak v klidu masou zbourat, vsázet se o pivo, kdo líp a rychleji vykostí kýtu. Pak si vyškvařit nějaké to sádlo, do koupených čisťounkých střívek si udělat jitrničky, tlačenku, udělat nějaký ten prejt, naporcovat našim čisťounkým a navoněným manželkám maso a kibicovat jak ho mají zamrazí. To je ta zabijačka, kterou chceme dělat. Jenže to není žádná "porážka" a nikdo, vážně nikdo, nám do toho nekecá. Akorát když to pořádá právnická osoba, jako hasiči nebo veřejná korporace jako obec v osobě starosty, tak podléhá nějakým těm zákonům a nějakým dalším pokud za to pivo nebo jitrničky něco kasíruje (což musí, protože kdo by to jinak platil). Ale zase nikdo nikomu nic nezakazuje.
A taková je realita. A teď mi řekněte, je co natáčet do televize? Je proč se rozčilovat? Domácích zabíjaček ubývá. Televize hledá důvody a vymyslí i v tomto ohledu totální nesmysly, jako že nejde sehnat selátko, nebo že není dost řezníků. Skutečnost je ale prozaická a proto o ní televize nemluví. Lidi se mnohem víc koncentrovali do měst a ve městě nejde chovat prase. Nebo jde, ale je to přinejmenším obtížné. Kdo to chce zkusit, ať si pustí Šimka a Grosmana, Jak jsme chovali užitečné zvíře. Lidi na venkově si maso raději koupí, protože chovat prase je namáhavé, musíte se o to starat, nemůžete od toho odjet, musíte tomu připravovat žrádlo, smrdí to, je s tím prostě hromada práce a jednoduše, nevyplatí se to. Tečka.
Pavel Poc
Klimatická konference, v Durbanu, skončila. Úspěch nebo debakl?
Summit v Durbanu skončil po 14 dnech vyjednávání. Co se vyjednalo? Vyjednalo se, že se bude vyjednávat. Pro obyvatele Vanuatu jistě skvělá zpráva, vody je teprve po kotníky. Nová klimatická smlouva prý postaví všechny země, jak rozvinuté tak i rozvojové, včetně velkých znečišťovatelů pod stejný právní rámec pro prosazování emisních závazků. Jenže vyjednávat o ní se má teprve začít.
Pavel Poc
Češi Čechům
Chyby hledáme často někde jinde, protože je to jednodušší. Mohou za to Němci, Rakušané... ale přitom jsme většinou jejich příčinou my sami...
Pavel Poc
Svoboda spotřebitele – návod k použití
Vadí Vám chování některých obchodních řetězců, nebo dominantních výrobců? Bojkotujte je. Každý spotřebitel má právo na svůj názor. A bojkot je nejúčinnější zbraní jak tento názor projevit...
Pavel Poc
Hranolky
Když dva dělají totéž ještě to nemusí být to samé, ani když to dělají ve stejné firmě a podle stejného pracovního postupu. Vlastně to nakonec může být úplně jiné...
Pavel Poc
Biodiverzita a jiné zločiny
Disclaimer: pokud nemáte smysl pro humor nebo nemáte rádi ironii, tak nečtěte dál, neboť byste byli ohroženi rozčilením a jeho případnými důsledky
Pavel Poc
Zlobivé Řecko a statečný Strýček Sam
Čas od času odněkud zprava zaslechnu poznámku o řeckém dluhu, kterak řečtí důchodci zavinili problémy eurozóny, o nesmyslném projektu společné měny a další a další. Vždycky si přitom vzpomenu na předvolební agitaci pravicových partají, zejména pak ODS, týkající se „řecké cesty“ dávané do souvislosti s případným volebním vítězstvím sociální demokracie. Zdá se nyní, že pravda byla a je poněkud jinde. Řecko přivedla k bankrotu pravice a vypadá to, že řeckou cestou jsme se s nynější vládou vydali i my.
Pavel Poc
Flash crash po roce aneb virtuální realita našeho života
Webovou hru Second Life hrají miliony lidí. Hráč si vytvoří umělou postavu, která má práci, vztahy, milostné románky, manželství či děti. Dva Britové, hráči David a Amy si v Second Lifu vytvořili postavy Dave Barmy a Laura Skyová. Na základě virtuálního vztahu avatarů v Second Life se v červenci 2005 vzali i sami hráči.
Pavel Poc
Možná potřebujeme nový jazyk
Současná „ekologie“ je plná hloupostí, omylů a slepých uliček. Biopaliva se ukazují jako poněkud zhůvěřilá, větrníky jsou sice dobrý kšeft, ale přenosová soustava si s nimi neumí poradit, a my neumíme vyrobenou energii skladovat. Fotovoltaika bez dotací nejde, navíc levné panely jsou z telluridu kadmia, což není nic moc...
Pavel Poc
O co někdy jde s léky na předpis
Krátká a smutná historka o jednom výborném léku a nenažraných farmaceutických koncernech.
Pavel Poc
Náš pes je pravičák
Krátký příběh o tom, čeho všeho se může člověk dočkat když má psa, trávník a prezidenta.
Pavel Poc
Přežije lidstvo? Lžeme sami sobě...
Homo sapiens produkuje ze všech biologických druhů nejvíc odpadu. Průmyslové znečištění, občanský odpad, produkce CO2, hluk, světelný smog, tepelné znečištění a všechny další známé i neznámé odpadní produkty naší civilizace tvoří obrovskou ekologickou stopu.
Pavel Poc
Blbý francouzský celník hrobařem EU?
V diskusích pod některými články na internetu jsou ještě větší blbosti než v původním textu o kterém se diskutuje.
Pavel Poc
Pojišťovně plombu za 200,- vám za 400,-
Když mluvil v roce 2005 předseda stomatologické komory Pekárek na kongresu ODS o svobodě lékařů, jen málokomu docházel skutečný význam jeho slov. Ale už tehdy šlo především o prachy.
Pavel Poc
Moje!
Prakticky od batolete jsem choval různá zvířata a zvířátka. Někdy k pobavení, někdy ke zděšení maminky, později spolubydlících na koleji a posléze rodiny. Protože jsem i vystudoval obor etologie, tedy vědy o chování zvířat, měl jsem za to, že mne už nemůže nic překvapit. Jako obvykle jsem se krutě mýlil.
Pavel Poc
Požírači rozumu
Že jsou Číňani schopní sníst cokoli jsem věděl. Jenže už i v Praze existuje restaurant, kde si můžete dát steak z antilopy kudu, zebry, krokodýla, pakoně, přímorožce oryx, zubra, kamzíka či chřestýše.
Pavel Poc
Furt špatně
Býval jsem student. Bylo to špatně, protože mě živila dělnická třída a já nechtěl vstoupit do komunistické strany abych jí to nehynoucí věrností oplatil.
Pavel Poc
“Blátivá” Evropská komise
Předseda Evropské komise Barroso představí dnes Evropskému parlamentu oficielně svou novou komisi. Barrosovo předsednictví je dítětem 27 otců z členských zemí a Evropské rady. Porod byl těžký, porodní bábou byla celá evropská pravice, a to včetně ultrapravičáků z ECR. Kojeneček ale přestál i žloutenku v podobě navržené komisařky s poněkud problematickou rodinnou souvislostí a má se čile k světu. Někomu se líbí, někomu ne.
Pavel Poc
Co se ukrývá za fasádou parlamentu
Evropský parlament je veliký. Fakt veliký. Dokonce ještě větší, než si většina z nás myslí, že je. A taky je v něm hodně dveří. Zatraceně hodně dveří. Přinejmenším dvakrát víc, než jste si dosud mysleli, že by jich tam být mohlo.
Pavel Poc
Havel na hrad, po 20 letech
Kdyby mi před 20 lety na Václavském náměstí do zvonění klíčů někdo řekl, že za 20 let budu členem Evropského parlamentu a ten pán, který mluví z balkonu Melantrichu, Václav Havel, bude na zasedání EP čestným hostem, asi bych si zaklepal na čelo a pokládal ho za konfidenta STB.
Pavel Poc
Kapitalismus, socialismus, všechno jedno…
Fakta jsou zjevná, a není potřeba do toho tahat žádné ideologie. Socialismus nefunguje a kapitalismus také ne. Jenže co tedy dál?
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 38
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1817x
http://www.pavelpoc.cz